Každý z Vás při procházení terénem, ať už s detektorem kovu nebo bez, může nalézt historické artefakty v podobě PRAVĚKÉ či STŘEDOVĚKÉ KERAMIKY.
Tyto artefakty rozhodně stojí za pozornost, vypovídají mnoho o dané lokalitě, na které se nacházíte. Je velmi těžké se orientovat v keramických střepech, některé z nich lze určit jen radio-karbonovou metodou, ale mnohé z nich nesou typické rysy dané kultury - například rytí, vypichování, engoby a podobně.
Podle nalezené keramiky a jejího tvaru či výzdoby je pojmenováno mnoho kultur (lineární,vypichovaná,nálevkovitých pohárů,.....). Tímto seriálem Vám chceme přiblížit rozeznávání keramiky a tím zvýšit vlastní poznatky o historii zemí českých a moravských.
Pro ARCHEOLOGII je povrchový sběr nejběžnější způsob získávání terénních dat, ať už se jedná o sídelní, krajinnou nebo prostorovou archeologii.
Povrchový sběr je metoda terénního výzkumu, která přináší data o strukturách sídelních celků. Terénní postup souvisí se způsobem, jakým se archeologické prameny v terénu identifikují, člení a klasifikují. Existují dvě metody postupu, první je SYNTETIZUJÍCÍ TERÉNNÍ POSTUP, kdy je nálezová situace přímo v terénu vyhodnocována. Je to rychlý a efektivní postup a při dobrých zkušennostech archeologa vede k objevení velkého počtu nalezišť. Nevýhodou je, že již nemusí dojít k dalšímu přehodnocení nálezů a tento postup může být
do určité míry subjektivní.
ANALYTICKÝ TERÉNNÍ POSTUP se provádí tak, že se zkoumaný prostor rozdělí do malých polygonů, kde probíhá sběr všech artefaktů, následuje mapování hustoty artefaktů a jejich laboratorní zpracování.Shromažďovány jsou všechny povrchové nálezy a ne jen subjektivní výběr z nich.Tím tyto sběry umožňují prostorově přesná a vzájemně srovnatelná data kvantitativního rázu.
1.KULTURA S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
STARŠÍ NÁZEV VOLUTOVÁ
DATACE: 5600pnl na Moravě a Slezsku, 5300pnl Čechy, 5100pnl pozdní fáze lineární keramiky,tzv. ŠÁRECKÝ TYP
LOKALITY: Chabařovice, Hrdlovka, Postoloprty, Březno, Plzeň-Křimice a Vochov,Tetín(Srbsko), Praha-Dolní Liboc/Šárka/, Bubeneč, Dneboh, Bylany na Kutnohorsku, Močovice, Úhřetice, Žimutice, Hluboké Mašůvky, Těšetice, Vedrovice, Brno-St.Lískovec, Kuřim, Mikulov, Bezměrov, Přáslavice, Mohelnice, Uničov
Nejstarší lineární keramiku nacházíme na Moravě(Žopy). Jde o nádoby kulovitých tvarů bez oušek s jednoduchou rytou až žlábkovou výzdobou přímých i spirálovitě vinutých linií (od motivu závitnice byl odvozen starší název volutová keramika).
Dále byly vytvářeny misky kulovité a nálevkovité, prosté i s nožkou, lahvovité nádoby. Objevují se šestiuché putny a jiné hrubší užitkové tvary. Ve výzdobě je charakteristická páska vyplňovaná vpichy, nadále se udržuje rytá linie, někdy přerušovaná důlky ("notový ornament"), pásky vrypů či rýžkami, objevují se plastické výčnělky a ouška.
Vzácně se objevuje malba černou smolnou barvou - ta je častější až v pozdním Šáreckém stupni. Kromě rýhování se občas objevují i stopy malování okrovými barvami (hlinkami) nebo vyplňování rýh bílou vápenitou hmotou,tzv.inkrustace.
Použitá literatura:Karel Sklenář-Od pěstního klínu k Přemyslově radlici
K.Sklenář,Z.Sklenářová,M.Slabina-Encyklopedie pravěku
M.Kuna-Nedestruktivní archeologie
Všechovice
Bylany, Okr.Kutná hora
Pohřbívání spočívalo v uložení mrtvého bez rakve do oválné jámy na levém boku,hlavou k V, těla někdy posypávali červeným okrovým barvítkem. Milodary tvořily 1-3 nádoby, jednotlivé kusy kamenné industrie i spondylové ozdoby.
Termínem spondylový šperk jsou označovány ozdoby vyrobené ze schránek tlustoskořepatých mlžů, nejčastěji určovaných jako Spondylus gaederopus. Tento druh ozdob je reprezentován zejména nositeli kultury s lineární keramikou, což je nejstarší středoevropská zemědělská kultura . Spondylové ozdoby se objevují především v hrobových inventářích žen a dětí. V mužských hrobech je jejich výskyt minimální, což by nasvědčovalo tomu, že byly nošeny téměř výhradně ženami.
Dodatek k 1.části:
RELATIVNÍ CHRONOLOGIE KULTURY S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
ČECHY / Bohumil Soudský, Evžen Neustupný /
Fáze I.
- Keramika je širokostěnná a hrubá
- Tvary: bombovité nádoby, misky a mísy, dvojkónické nádoby, putny s horizontálními uchy
- Výzdoba: hluboké a široké žlábky
Fáze II.
- Linie se zužuje, žlábky jsou mělké
- Páska je vyplněna vpichy a notovými hlavičkami
Fáze III.
- Tvary: hluboké a bombovité nádoby
- Výzdoba: rytá linie a vpichy, vyplňovaná páska a notové hlavičky
Fáze IV.
- Tvary: nádoby bombovité a hruškovité
- Výzdoba: páska plněná zářezy,linie složené z vpichů
Fáze V.
- Šárecký typ
MORAVA / Rudolf Tichý, Zdeněk Čiřmář /
Starší stupeň - Fáze I. - križsko-volutová
Fáze Ia:
- Keramika je z hrubší hlíny s organickým ostřivem
- Tvary: převládají dvojkonické než kulovité nádoby, mísy na nožkách, láhve a putny
- Výzdoba: širší linie, motiv obilných klasů a deště
- Lokality: Žop, Vítovice, Žadlovice-Újezd, Mohelnice, Uničov, Bojanovice, Boskovštejn, Pavlice
Fáze Ib:
- Tvary: mísy na nožkách mizí
- Výzdoba: ojediněle motiv deště, na koncích linií dolíky-počátek notové výzdoby
- Lokality: Vedrovice
Mladší stupeň - Fáze II
Fáze IIa:
- Do keramické hmoty se přidával grafit, povrch se upravoval potuhováním
- Tvary: kulovité a polokulovité tvary, dno přechází plynule v oblouk, typické jsou putny s nahoru
zvednutými uchy s otvorem
- Lokality: Vedrovice
Fáze IIb:
- Výzdoba: méně kvalitní, notová výzdoba s nepravidelným krajem, ztenčují se linie
- Lokality: Vedrovice
Fáze IIc:
- Výzdoba: linie s dvojitými záseky a dolíky
Fáze III.
Želiezovská skupina
- Lokality: průnik z východu / Slovensko: Štúrovo, Hurabanovo,Dvory nad Žitavou, Velký Grob, Bajč /
- Výzdoba: trojice linií přerušená přesekem a malovaná červenou barvou
- Lokality: Veselí nad Moravou, Velehrad, Šakvice, Rakvice, Turold, Mohelnice
Šárecký stupeň
- průnik z východních Čech
- Tvary: hruškovité nádoby
- Výzdoba: noty na předrýsované linii, v Čechách trjúhelníkový vpich na linii, tuhové malování
- Lokality: Bylany, Nová Ves u Oslavan, Dolní Mašůvky, Velatice, Troubsko, Popůvky
