Pravěk

Doba kamenná

(cca 3 miliony let př. n. l. - 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů.

Na výrobu nástrojů se používalo mnoho druhů kamene. Například vytvarovaný pazourek a buližník se používaly jako nástroje na řezání a zbraně. Dřevo, kosti, exoskelet a parohy se také hojně používaly. Na konci doby kamenné se sedimenty (např. jíl) používaly na výrobu hrnců. Několik inovací v užívání kovů charakterizují pozdější eneolit (doba měděná), doba bronzová a doba železná.

Období zahrnuje první rozšířené užívání technologie ve vývoji člověka a rozšiřování lidstva ze savan Jižní Afriky do zbytku světa. Skončilo s rozvojem zemědělství, domestikací jistých zvířat a tavbou měděné rudy za účelem produkování železa. Období se také říká prehistorie, protože lidé ještě neuměli psát - což je tradiční začátek historie (to jest zaznamenaná historie).

Termín "doba kamenná" byl používán archeology pro určení dlouhého předmetalurgického období, které kamenné nástroje přežily mnohem lépe než nástroje vyrobené z jiných (měkčích) materiálů. Je to první období v třídobé periodizaci.
Dělení doby kamenné na starší a mladší poprvé navrhl Jens Jacob Worsaae v roce 1859.
Další dělení na paleolit, mezolit a neolit, které se používá dodnes, zavedl John Lubbock v knize Prehistoric Times (Prehistorický čas), vydané v roce 1865. Tato tři období jsou ještě dále rozdělená. Eneolit (doba měděná, chalkolit) se uvádí buď jako další období doby kamenné, nebo jako část neolitu, anebo jako období mezi neolitem a dobou bronzovou.

Paleolit

2,7 mil - 2000 př. n. l. Paleolit je označení nejstaršího a nejdelšího období lidských dějin - starší doby kamenné. Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Je pro něj typické střídání dob ledových a adaptibilita rodu člověk na měnící se klimatické podmínky. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin.
Geologicky toto období spadá do pleistocénu. Paleolit se dále dělí na několik období, jejichž datace se ovšem v různých částech světa liší a my se jimi nebudeme zabývat.

Mezolit

nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca 8 000 př.n.l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období.

Neolit

nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Eneolit

(z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou.

Čerpáno z otevřené internetové encyklopedie www.wikipedia.org